Loupak.cz - Vtipy

Co je pro cestovatele největší trapas?
Když si slovenský horolezec vezme na výpravu místo mačky kočku.

Průvodce ukazuje rozvaliny: „Tyto stavby byly postaveny před více než třemi tisíci lety.”
„Kecáš,” ozve se jeden turista, „vždyť se píše jen rok 2010!”

Na stanici metra se vytahuje chlap atraktivní černovlásce: „Znám člověka, který dokáže jednou rukou pohnout celým metrem.”
„A čím se živí, když je teda takový silák?” chytne se kráska.
„Je to řidič metra.”

Jdou dva maníci po silnici, když co nevidí - předjíždí je někdo na motorce a nemá hlavu. Podiví se tomu a jdou dál. Za chvíli zase - jezdec bez hlavy. To už se jim zdá nějaké divné. Když se to stane potřetí, jeden povídá: „Hele, neměl bys dát pryč tu kosu?”

Průvodčí ve vlaku: „Pane, ale vy máte lístek do Prahy a my jedeme do Brna!”
„A ví vůbec strojvůdce, že jede špatným směrem?”

Námořní loď zakotvila u pobřeží černé Afriky, aby doplnila své zásoby pitné vody. Námořníci se setkali s nebývalou ochotou náčelníka, který jim dokonce pomohl dopravit zásoby na loď. Kapitán mu na závěr srdečně poděkoval a věnoval pár drobností na památku, načež začal náčelník chrčet, pískat, mrmlat, prskat, kvičet, vrčet, všelijak kňourat a sténat, až najednou zčistajasna plynulou angličtinou pravil, že děkovat není zač a že on a jeho kmen rádi pomohli bílým mužům.
Kapitán byl překvapen dokonalou náčelníkovou znalostí jazyka, a proto se ho zeptal: „Kde jste se naučil tak skvěle anglicky?”
Náčelníkovi zalichotilo toto uznání a s přívětivým úsměvem nasadil opět celou škálu záhadných zvuků a pazvuků a řekl: „Naučil jsem se anglicky z rozhlasového kurzu, který vysílali na krátkých vlnách.”

Základní pravidlo cestovatele:
Čím je vzdálenost větší, tím se tam člověk dostane dříve.
Nevěříte? Tak poslouchejte:
Včera jsem jel z Prahy do Ostravy a trvalo mi to něco okolo tří hodin, zatímco když jsem před měsícem letěl do Řecka, byla to ani ne polovina.

„Nepij z toho pramene! Nepij z toho pramene!” odrazuje turistu starý místňák. „Je to pramen teplé vody... stane se z tebe homouš!”

Na břehu ostrova stojí zarostlý muž a mává rukama na loď plovoucí okolo.
„Kdo je to?” ptá se jeden pasažér kapitána.
„Nevím, ale vždycky se takhle těší, když plujeme okolo.”

Škodovce se podaří uzavřít lukrativní zakázku na odbyt škodovek do Ruska. Jenomže asi tak za měsíc se začínají vracet první zadřená auta zpátky do Čech. Vedoucím pracovníkům je to divné, a tak pošlou jednoho svého šéfkonstruktéra na inspekci. Ten se dostaví do prodejny škodovek v Moskvě a hned mu prodejce říká: „Škoda, éto ně dóbraja mašína, pasmatrítě.”
Sednou spolu do auta a jedou se projet po dálnici. Ruský řidič zařadí: „Adín, dva, tri, četýre - éto charašó, pjať a rakéééétááá...”